Prielom Hornádu je přibližně 16 km dlouhý úsek horního toku řeky Hornád od ústí Velké Bielé vody po Smižany. Hornád zde vytvořil kaňonovité údolí, břehy kterého spadají z bočních hřebenů a vrchů místy s více než 300 m výškovým rozdílem. Díky své turistické historii má Prielom Hornádu zvláštní postavení mezi přírodními hodnotami Slovenského ráje.
   
Předchůdce Hornádu na konci mladšího neogénu tekl po plochém dně dnešní Hornádské kotliny přibližně o 150 m výše. V období na rozhraní mladšího neogénu a čtvrtohor se území Slovenského ráje začalo zdvíhat, zatímco dno Hornádské kotliny klesat. Hornád se začal zařezávat do podloží svého toku a tak vznikl nejen on, ale i na něho navazující přítoky ( Lesnica, Velká Bielá voda, Biely potok) s menšími přítoky s vodopády a kaskádami, které do nich stékají ze svahů planiny Glac.
   
První přechod Prielomem Hornádu po jeho zamrznuté hladině se uskutečnil v únoru 1906. V červenci 1906 se B. Hajtsch a L. Hajtsch na primitivní plti splavili tokem Hornádu od Hrabušic (Hrdlo Hornádu) po Smižany (vyústění Hornádu u Smižanské Maše).
   
Prielom Hornádu nebyl po celé své délce průchodný. Až v roce 1960 byla zahájená výstavba lanové lávky v ústí Kláštorské rokliny a roce 1974 byla ukončená etapovitá výstavba "stezky Horské služby". Na této stezce je zabudovaných 7 kovových mostíků a lávek, přibližně 320 m řetězů v exponovaných skalních stěnách, 140 stoupaček a přibližně 70 m dřevěných lávek.
PŘÍSTUP: Pěšky ze Spišské Nové Vsi, Smižan, Spišských Tomášovec, Letanovec, Hrabušic a Dedinek.
OKOLÍ: Čingov, Tomášovský výhľad, Kláštorská roklina, Letanovský mlyn, Podlesok, Kláštorisko a dolina Bielého potoka.